AKTUALITY

Článek v Bulletinu advokacie

V aktuálním čísle BA č.7-8/2017 vyšel článek Co přinesly XXV. Karlovarské právnické dny?, jehož spoluautorem je partner kanceláře, Mgr. Michal Vávra. Článek je dostupný na http://www.bulletin-advokacie.cz/co-prinesly-xxv.-karlovarske-pravnicke-dny.

 

Článek na webových stránkách Právní prostor

Na webu Právní prostor právě vyšlo ohlédnutí Mgr. Vávry za letošním kongresem PP 2017 včetně dvou videorozhovorů s ním. Více na

http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/kongres-pp-2017-ocima-moderatora a http://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/kongres-pravni-prostor-2017-videorozhovor-s-michalem-vavrou

 

Karlovarské právnické dny 2017

Na letošním jubilejním 25. ročníku Karlovarských právnických dnů bude Mgr. Michal Vávra, jeden z partnerů kanceláře, nejen jedním z již tradičních moderátorů, ale vystoupí také s odborným příspěvkem na téma Koncentrace řízení - srovnání české a rakouské úpravy a praxe. Více na www.kjt.cz.

 

Olomoucké právnické dny 2017

Partner kanceláře, Mgr. Michal Vávra, moderuje dne 18.5.2017 plenární zasedání XI. ročníku mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny 2017 a dále její občanskoprávní sekci.  Více o této mezinárodní vědecké konferenci viz http://www.opdny.upol.cz/

 

Rozhovor pro časopis Právní prostor

Mgr. Michal Vávra poskytl rozhovor pro časopis Právní prostor v souvislosti s kongresem Právní prostor 2017, který bude letos již počtvrté moderovat.

Podrobnosti na http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/pet-otazek-pro-michala-vavru-pp-2017

 

 

Mgr. Vávra povede kurz na PrF Brno

V týdnu od 27.3 do 31.3.2017 bude jeden z partnerů kanceláře, Mgr.Michal Vávra, vyučovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kurz Úvod do rakouského práva – z pohledu praxe advokáta.

 

Mgr. Vávra byl jmenován členem představenstva Karlovarských právnických dnů

Na podzim 2016 se Mgr. Vávra, jeden z partnerů kanceláře, stal členem představenstva společnosti Karlovarské právnické dny (Karlsbader Juristentage) působící v ČR od roku 1991, původně jako organizační složka stejnojmenné mezinárodní společnosti se sídlem v SRN. Od roku 2004 se společnost transformovala v souvislosti se vstupem ČR a SR do EU na mezinárodní společnost se sídlem v ČR. Více na http://www.kjt.cz/.

 

Rozhovor pro Právní prostor

Mgr. Michal Vávra, jeden z partnerů kanceláře, poskytl před Vánoci další rozhovor pro server Právní prostor o rozvoji rakouské pobočky kanceláře:

http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/rozhovor-michal-vavra-posouvame-se-stale-kupredu

 

Článek v Bulletinu advokacie

Partner advokátní kanceláře, Mgr. Hana Zemanová Šimonová LL.M., publikovala v říjnovém čísle Bulletinu advokacie článek na téma „Právní prostředky ochrany osobnosti zaměstnance.“

 

 

Adventní Galavečer Bumbálek & Hruška

Naše advokátní kancelář je jedním ze sponzorů Adventního Galavečera Bumbálek & Hruška, který se bude konat dne 8.12.2016 v Hotelu Barceló Brno Palace. V průběhu večera bude možné podpořit projekty Nadačního fondu Pro dětský smích, a to zakoupením charitativního KALENDÁŘE ISLAND 2017, fotograf Milan Hruška.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odborná konference „Právo ve veřejné správě“

„Mgr.Michal Vávra, jeden z partnerů kanceláře, moderoval dne 1.11.2016 již potřetí odbornou konferenci Právo ve veřejné správě. Více na http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/pet-otazek-pro-michala-vavru a www.pvvs.cz.“

 

 

Mgr. Vávra poskytl pro LN rozhovor

Jeden z partnerů kanceláře, Mgr. Vávra, poskytl pro LN rozhovor o činnosti rakouské pobočky kanceláře ve Vídni, který vyšel dne 26.9.2016 – více viz

http://www.lidovky.cz/kaslat-na-pravidla-prijde-v-cizine-draho-f0m-/zpravy-domov.aspx?c=A160926_124409_ln_domov_lekr

 

 

 

Novela zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Ve Sbírce zákonů vyšla  dne 5. srpna 2016 pod č. 254/2016 Sb. novela zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Novela nabude účinnosti dnem 1. listopadu 2016 a přinese v oblasti daně z nabytí nemovitých několik změn. Tou nejzásadnější změnou je, že povinnost platit daň z nabytí nemovitých věcí připadne vždy na nabyvatele, v případě prodeje tedy kupující.

Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je v současné době podle ustanovení § 1 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, primárně převodce vlastnického práva (prodávající). Pouze v případě, kdy ze smlouvy jednoznačně vyplývá, že se na tom obě strany dohodly, může být poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel (kupující). Podle novely č. 254/2016 Sb. bude nově poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí vždy výlučně nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci.

Důvodová zpráva k novele zákona mimo jiné uvádí, že výše uvedená změna v osobě poplatníka povede k celkovému zjednodušení právní úpravy, k vyšší přehlednosti pro daňové poplatníky a v neposlední řadě také k přiblížení zahraniční úpravě, neboť nabyvatel nemovité věci je poplatníkem daně v převážné většině zemí EU.

Novelou č. 254/2016 Sb. se dále např. zcela ruší institut ručitele, od placení daně z nabytí nemovitých věcí se novelou osvobozují kraje, obce a jejich svazky, nebo se také zjednodušuje určení základu daně při směně nemovitých věcí.

 

 

 

24. Karlovarské právnické dny

Na letošních 24. Karlovarských právnických dnech se partner kanceláře Mgr. Michal Vávra představil nejen v tradiční roli moderátora, ale přednesl i příspěvek o svých zkušenostech před rakouskými soudy. Ohlédnutí za letošními KJT naleznete v BA 7-8/2016.

 

 

Olomoucké právnické dny 2016

Naše advokátní kancelář měla dvojí zastoupení na mezinárodní vědecké konferenci Olomoucké právnické dny 2016, která se konala ve dnech 19.-20.5.2016 v Olomouci. Mgr. Michal Vávra moderoval Plenární sekci – k 25. výročí vzniku Právnické fakulty Univerzity Palackého a rovněž Sekci občanského práva, jejímž tématem byly “Aktuální otázky soukromého práva”; Mgr. Hana Zemanová Šimonová přednesla příspěvek s názvem „Osobní spis z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele“, a to v rámci Sekce pracovního práva, jejímž tématem bylo “Postavení zaměstnance a zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích”.

 

 

Březen 2016 – Nabytí vlastnického práva od nevlastníka dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Dne 9.3.2016 bylo vydáno rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp.zn. 31 Cdo 353/2016, kterým byly pravděpodobně ukončeny snahy Nejvyššího soudu přesvědčit Ústavní soud o nemožnosti nabytí vlastnického práva k nemovitosti od nevlastníka, a to ani při jeho nabytí na základě dobré víry.

 

Nejvyšší soud, opíraje se o rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2009, sp. zn. 31 Odo 1424/2006, setrvával na svém názoru, že není možné nabýt vlastnické právo od nevlastníka, a to bez ohledu na existenci dobré víry, jelikož takovýto způsob nabytí vlastnického práva právní řád platný a účinný do 31.12.2013 neznal. Argumentace tohoto rozhodnutí byla následně Ústavním soudem shledána nedůvodnou a v nálezu ze dne 17.4.2014, sp. zn. I. ÚS 2219/2012, dosavadní judikaturu senátu č. 30 Nejvyššího soudu v řešení otázky nabytí od nevlastníka „vytěsnil jako nedůvodnou“.

 

Uvedená problematika však opětovně dorazila k Nejvyššímu soudu, který věc znovu předložil k rozhodnutí velkému senátu, neboť při respektování názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu sp.zn. I. ÚS 2219/2012 mělo dojít k odklonu od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.

 

V rozhodnutí sp.zn. 31 Cdo 1168/2013 ze dne 12.11.2014 však velký senát setrval na svém stanovisku, že nabytí vlastnického práva od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele není možné, toto opětovně odůvodnil a odkázal na plenární nálezy Ústavního soudu, kterými se, jako právně závaznými, musel řídit a považoval je za nadřazené jednotlivým nálezům Ústavního soudu, byť v těchto Ústavní soud řešil odlišné právní problémy a pouze Nejvyšší soud z nich podporu svého názoru pouze dovozoval.

 

 Až na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 10.12.2015, sp.zn. III. ÚS 663/2015, ve kterém již Ústavní soud Nejvyššímu soudu vytkl, že svou neochotou respektovat názor Ústavního soudu porušuje princip závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyšší soud na svou snahu rezignoval.

 

V dalším z řady rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia si sice neodpustil kritiku názoru Ústavního soudu na danou problematiku, avšak uznal, že „za této judikatorně nejednotné situace nezbývá, než učinit závěr, že je třeba respektovat Ústavním soudem ustáleně zaujímaný právní názor“.

 

Vypadá to tedy, že v rozhodnutí ze dne 9.3.2016, sp.zn. 31 Cdo 353/2016, Nejvyšší soud takříkajíc uznal svou porážku, rozhodl se respektovat zákon a ukončil období právní nejistoty účastníků (nelze opominout, že poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu předcházela situace, kdy okresní a krajský soud rozhodl v souladu s názorem Ústavního soudu, Nejvyšší soud obě rozhodnutí zrušil, aby následně oba soudy rozhodly v souladu s názorem Nejvyššího soudu, který na základě druhého dovolání v této věci nakonec rezignoval a názor otočil).

 

 

 

Akvizice společnosti J.P.PLAST, s.r.o. a J.P.PLAST Slovakia s.r.o.

Advokátní kancelář Bulinský, Vávra & Partners poskytla vlastníkům společnosti J.P.PLAST, s.r.o. komplexní právní poradenství při realizaci akvizice. Společnost J.P.PLAST, s.r.o., se sídlem v Kyjově, která je jediným společníkem společnosti J.P.PLAST Slovakia s.r.o., představuje již od svého vzniku v roce 1992 progresivně se rozvíjející firmu s moderním technologickým zázemím a vlastními vývojovými kapacitami pro výrobu a zpracování plastů. Novým a jediným majitelem společnosti J.P.PLAST, s.r.o., a potažmo J.P.PLAST Slovakia s.r.o., se stala společnost RPC Group se sídlem ve Velké Británii. Realizace předmětné akvizice se uskutečnila dne 8.3.2016.

 

 

Právní prostor 2016

Jeden z partnerů kanceláře, Mgr. Vávra, bude letos v dubnu již potřetí moderovat prestižní právnický kongres Právní prostor 2016. Více viz http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/pet-otazek-pro-michala-vavru-2016 a http://www.kongrespravniprostor.cz/.

 

 

Dne 1. 7. 2016 nabude účinnosti Zákon o registru smluv

K 14. 12. 2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn dlouho očekávaný a velmi diskutovaný zákon č. 340/2015 Sb., zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Tento zřizuje registr smluv jako informační systém veřejné správy, který slouží k uveřejňování smluv v zákoně blíže specifikovaných.  Jedná se především o smlouvy soukromoprávní a stejně tak o smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejichž jednou ze stran je kupříkladu Česká republika, územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace, státní fond, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, dobrovolný svazek Český rozhlas či Česká televize a další zákonem specifikované subjekty (dále jen „Smlouvy“).  Zákon o registru smluv dále upravuje způsob uveřejnění, jeho právní následky a právní následky neuveřejnění, kde je důležité upozornit na to, že Smlouvy zásadně nabývají účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru. V případě, že však Smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, nebude prostřednictvím registru zveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, bude platit, že je zrušena od počátku.

S výjimkou některých ustanovení nabývá zákon účinnosti dnem 1.7.2016. Od 1.7.2017 nabývají účinnosti ustanovení stran následků uveřejnění a neuveřejnění dotčených smluv.

 

 

Mimosoudní řešení sporů

V případě, že se Klient domnívá, že jeho práva byla postupem advokátní kanceláře porušena, může se v zájmu mimosoudního řešení sporu se svou stížností obrátit na advokátní kancelář prostřednictvím e-mailové adresy  bumama@bumama.cz. Klient, který je spotřebitelem, je rovněž oprávněn obrátit se na státní orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, kterým je v případě vztahů advokátů a jejich klientů Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, nebo její pobočka v Brně, se sídlem nám. Svobody 84/15, 602 00 Brno. Veškeré informace týkající se řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím České advokátní komory jsou dostupné na jejích internetových stránkách www.cak.cz.

 

 

Leden 2016 - mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Dne 1.2.2016 nabude účinnosti čl. I. bod 37 novely č. 378/2015 Sb., kterou se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

 

Předmětným ustanovením novely se zavádí právo spotřebitele na mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, resp. sporů z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb. Tato možnost se netýká pouze smluv uzavřených v oblasti zdravotních služeb a služeb obecného zájmu nehospodářské povahy či smluv uzavřených s veřejným poskytovatelem dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání.

 

Subjektem určeným k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů bude dle novely obecně Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu. V oblasti finančních služeb bude takovým subjektem finanční arbitr, v oblasti elektronické komunikace a poštovních služeb Český telekomunikační úřad a v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad.

 

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se bude zahajovat na návrh spotřebitele, který bude možné podat bezplatně, a to rovněž na on-line formuláři dostupném na internetových stránkách příslušného subjektu řešení spotřebitelských sporů.

 

Návrh na zahájení řízení bude možné podat za situace, kdy ve věci dosud nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a nebyla uzavřena dohoda stran a ani nebylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení. K návrhu bude muset být také přiloženo prohlášení spotřebitele, že se mu spor s prodávajícím nepodařilo vyřešit přímo.

 

Návrh na zahájení řízení bude možné podat nejpozději do 1 roku ode dne, kdy spotřebitel uplatnil právo u prodávajícího poprvé a mimosoudní řešení spotřebitelského sporu bude muset být ukončeno do 90 dnů od jeho zahájení. Tuto lhůtu bude možné u zvlášť složitých sporů prodloužit nejvýše o dalších 90 dnů.

 

Zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu nebude dotčeno právo stran sporu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou.

 

V případech příhraničních sporů se budou spotřebitelé moci s otázkou přístupu k příslušnému subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů obrátit na Evropské spotřebitelské centrum Česká republika.

 

PROSINEC 2015 – NAŘÍZENÍ VLÁDY ZE DNE 26. ŘÍJNA 2015 Č. 308/2015 SB., O VYMEZENÍ POJMŮ BĚŽNÁ ÚDRŽBA A DROBNÉ OPRAVY SOUVISEJÍCÍ S UŽÍVÁNÍM BYTU

Již od 1.1.2014 platí, že povinností nájemce bytu je, mimo jiné, také provádění a úhrada běžné údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním bytu (§ 2257, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), avšak definice, či návod na to, jak rozeznat, k jakým opravám je povinen nájemce, a jaké opravy má již zařídit a uhradit pronajímatel, doposud chyběl.

 

Dne 1.1.2016 nabude účinnosti nařízení vlády ze dne 26. října 2015 č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, která nově některé pojmy definuje.

 

Zatímco běžná údržba míří na udržování bytu ve stavu čistoty a je tedy definována pouze demonstrativním výčtem jednotlivých úkonů, ke kterým je nájemce povinen, drobné opravy jsou definovány jak z hlediska věcného, tak podle výše hodnoty nákladů. Nájemce je tak povinen činit nejen ve vyhlášce přesně specifikované opravy, ale je také povinen zajišťovat veškeré opravy, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč.

 

Povinnost provádět drobné opravy je však dále limitována ročním limitem nákladů, který stanoví, že v případě, že součet nákladů za drobné opravy provedené jak pro to, že věcně spadají do povinností nájemce, tak těch, ke kterým je nájemce povinen z hlediska finančního, přesáhne v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy.

 

PROSINEC 2015 - EXEKUTORSKÝ VYKONAVATEL JE ÚŘEDNÍ OSOBOU

Trestní kolegium Nejvyššího soudu zaujalo sjednocující stanovisko, ve kterém rozhodlo, že exekutorského vykonavatele, který plní úkoly z písemného pověření exekutora, lze považovat za úřední osobu. Stanovisko má praktický dopad, neboť úřední osoby požívají dle trestního zákoníku zvláštní ochranu před speciálními útoky souvisejícími s výkonem jejich pravomocí.

 

Se statutem úřední osoby se však pojí i zvýšená trestní odpovědnost, resp. vykonavatel může nově čelit trestnímu stíhání za zneužití pravomoci úřední osoby. Stanovisko se dotýká i exekutorských kandidátů a koncipientů.

 

Rozhodnutí lze považovat za přelomové, neboť dosavadní praxe byla nejednotná. Sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu brzy vyjde ve sbírce rozhodnutí a poslouží jako závazné vodítko soudům všech stupňů.

 

 

LISTOPAD 2015 - ODBORNÁ KONFERENCE PRÁVO VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Mgr. Michal Vávra již podruhé moderoval odbornou konferenci Právo ve veřejné správě 2015, která se konala ve dnech 3.11.- 4.11.2015 v Praze. Konference se zabývala mj. trestněprávní odpovědností ve veřejné správě; problematikou služebního poměru podle služebního zákona; smluvním právem v praxi a veřejnými zakázkami a zadávacím řízením. V podrobnostech viz www.pvvs.cz.

 

 

ŘÍJEN 2015 - NOVELA ZÁKONA O PŘESTUPCÍCH

Dne 1.10.2015 nabyla účinnosti novela č. 204/2015 Sb., která mimo jiné zavádí některé zásadní změny zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Tyto změny se týkají přestupků spáchaných po datu nabytí účinnosti novely, tj. po 1.10.2015.

 

Nejvýznamnější změnou je faktické prodloužení lhůty, po jejímž uplynutí nelze přestupek projednat, na dva roky, neboť okamžikem zahájení řízení o přestupku a stejně tak i okamžikem vydání rozhodnutí, kterým byl obviněný z přestupku uznán vinným, dochází nově k přerušení jednoroční lhůty k projednání přestupku, a tato lhůta počíná běžet znovu, s tím, že maximální doba, ve které lze přestupek projednat, činí právě dva roky.

 

Další podstatnou změnou je výrazné zpřísnění sankcí, které lze za spáchání přestupku uložit v rámci tzv. zkráceného přestupkového řízení. V blokovém řízení, ve kterém bylo možné do 30.9.2015 uložit pokutu pouze do výše 1.000,- Kč, lze nyní uložit pokutu až do výše 5.000,- Kč, a v řízení příkazním, ve kterém bylo možné do účinnosti citované novely uložit pouze pokutu do 4.000,- Kč, lze nyní uložit pokutu až do 10.000,- Kč. Podobně se zvyšují horní hranice pokut, které lze v rámci přestupkového řízení uložit mladistvému.

 

Novelou č. 204/2015 Sb. byla také zavedena centrální evidence přestupků, do které správní orgány od 1.10.2015 zapisují údaje o přestupcích spáchaných po tomto datu.